Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Lidí, kteří mají po prodělání covidu-19 stále vážné zdravotní následky, jsou podle odhadů odborníků v Česku vyšší stovky. V současné době už je ale virus jiný, méně pacientů se po nákaze potýká s problémy. V rozhovoru to řekl předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Vladimír Koblížek.
První případy do té doby neznámé nákazy se začaly v Číně objevovat před pěti lety, v prosinci 2019. Od té doby podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) státy evidují celosvětově přes 700 milionů nakažených a sedm milionů úmrtí. V Česku se podle statistik ministerstva zdravotnictví nakazilo 4,8 milionu lidí a téměř 44 000 nemoci podlehlo.
ČTĚTE TAKÉ: Salmonelou proti rakovině. Jak může bakterie změnit léčbu karcinomu, odhaluje nová studie
„Covid je tedy už dnes hodně odlišná nemoc než na začátku pandemie,“ uvedl Koblížek. Lidé, kteří se dosud potýkají s problémy po nákaze před několika lety, se podle něj špatně hýbou, nemohou pracovat, jsou velmi unavení, mají poruchu funkce svalů a vyčerpá je i minimální námaha. „Naštěstí se ale jedná jenom o zlomek pacientů,“ dodal.
Spolu s virem se podle něj mění i četnost a závažnost následků. „Jinak to bylo na počátku, kdy lidé ještě nebyli očkovaní a měli těžší průběh nemoci, a nebyla dostupná žádná antivirová léčba. Zcela jinak je to dnes, kdy už je populace z větší části proočkovaná,“ uvedl.
Virus má už několikátou variantu, která je podle něj sice více nakažlivá, nicméně nezpůsobuje tak těžké příznaky. „Počty pacientů, které se s postcovidovými problémy potýkaly po několika měsících od prodělání akutního covidu, byly velké na počátku pandemie,“ dodal s tím, že každý třetí měl problémy více než 12 týdnů. „V současné době už se jedná pouze o marginální výskyt, odhadem méně než procento nakažených osob,“ dodal.
Změnily se podle něj i jejich potíže. „V současné době se jedná spíše o mimorespirační potíže, jako je těžká únava po malé fyzické zátěži, bolesti svalů, bušení srdce při postavení nebo poškození centrálního nervového systému. Dříve, v době počátku pandemie, se jednalo zejména o dušnost, zadýchávání při zátěži, kašel a bolest na hrudi,“ uvedl.
Kromě plicních lékařů se podle něj pacienti s postcovidovými potížemi obracejí také na neurology kvůli takzvanému chronickému únavovému syndromu nebo na své praktické lékaře. „Připravuje se jednotný doporučený postup péče o pacienty po prodělané covid nemoci,“ doplnil Koblížek.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Česko trápí atypické zápaly plic. Často onemocní mladí, kteří nikdy nestonali, líčí lékařka
