komunismus

Prezident Edvard Beneš nesl politickou zodpovědnost za nástup komunistického režimu v Československu. To je hlavní poselství pamětní desky, kterou nyní skupina politiků, právníků, historiků či publicistů žádá umístit k Benešově soše na Loretánském náměstí v Praze. Jejich návrh vyvolal řadu polemik. Kritizuje ho třeba historik Jan B. Uhlíř, který CNN Prima NEWS poskytl rozhovor.

Část Pirátů ukazuje svou výraznou nespokojenost s Vladimírem Votápkem, který má stranu vést jako karlovarský lídr v podzimních sněmovních volbách. Kritici poukazují na jeho kontroverzní působení spojené s KSČ. On sám se hájí s tím, že se „z komunismu vyléčil“ . Vzbouření Piráti nyní sepsali text, v němž se pokoušejí některá Votápkova tvrzení vyvracet.

Poslední, kdo likvidoval komunisty, byli nacisté, a začalo to tím, že nesměli používat některé symboly. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekla předsedkyně KSČM Kateřina Konečná s tím, že se vláda snaží její stranu kriminalizovat.

Policie bude mít nástroj k zásahu proti propagaci komunistické ideologie, uvedl pro CNN Prima NEWS poslanec Michal Kučera (TOP 09) v souvislosti s novelou trestního práva. Veřejná prezentace komunismu tak bude na stejné úrovni jako nacismus. Zákonodárce také zmínil, že půjde o stejnou záležitost, jako kdyby někdo veřejně vystupoval s vlajkou s hákovým křížem. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) ubezpečil, že se úprava neprojeví v podobě zákazu stran, a současně si rýpl do Stačilo!. Poslanci zdůrazňují, že případný postih se bude odvíjet od výsledků vyšetřování policie. Reformu trestního práva přijala Sněmovna minulý pátek.

Propagace komunismu bude trestná a ten, kdo bude používat komunistické symboly, může jít až na pět let do vězení. Upřesnění dosud platných paragrafů odsouhlasili v rámci novely trestního zákoníku v pátek odpoledne koaliční poslanci, proti byli jejich kolegové z ANO a SPD. KSČM už se proti schváleným změnám ohradila a hlásí, že komunisty ani touto cestou nikdo neumlčí.

Letos uplyne 75 let od odsouzení a popravy Milady Horákové. Národní archiv k tomuto výročí připravil na webu Politicképrocesy.cz rozsáhlou prezentaci unikátních dokumentů vztahujících se k této události. Přímo v Národním archivu je pak k vidění například Horákové dopis na rozloučenou.

Hereckou kariéru Jiřiny Švorcové ovlivnila politická angažovanost po pražském jaru 1968, kdy se stala jednou z klíčových postav normalizační kultury. Od narození umělkyně, zaryté komunistky, kterou nejvíce proslavil angažovaný seriál Žena za pultem, uplynulo 25. května rovných 97 let. Jaké bylo její soukromí?

Zpěvák Daniel Hůlka patří k umělcům, kteří své politické názory dávají veřejně najevo. V minulosti během prezidentských voleb aktivně podporoval Miloše Zemana. S ním se ale nakonec rozešel ve zlém, dokonce mu vrátil státní vyznamenání, které od něj v roce 2016 obdržel. Jak hodnotí současnou hlavu státu Petra Pavla?

Přesně před 100 lety se narodil Saloth Sar, lépe známý jako Pol Pot. Vůdce Rudých Khmerů a jeden z nejkrutějších diktátorů historie chtěl z Kambodže vytvořit komunistický stát, v němž si budou (skoro) všichni rovni. Kromě jiného zakázal peníze a nechal de facto zrušit města, když jejich obyvatele násilně vystěhoval na venkov nebo do džungle. Vlivem jeho snů o beztřídní společnosti a zhruba čtyřleté vlády zemřely v Kambodži až tři miliony lidí. Pol Pot tak vyvraždil asi čtvrtinu svého národa.

Izraelci před 65 lety unesli z Argentiny skrývajícího se nacistu Adolfa Eichmanna, jednoho ze strůjců holokaustu. Bývalý komunistický ministr Rudolf Barák na sklonku života tvrdil, že Mosad provedl dnes už proslulou akci podle československého vzoru. Právě Barákovi agenti prý už v roce 1956 odvlekli ze stejné země bývalého šéfa gestapa Heinricha Müllera. Historici to však většinou považují za nepravděpodobné.

V květnu roku 1965 se ulice Prahy na chvíli nadechly svobody. Studentský Majáles se proměnil v manifest radosti, a především tichého vzdoru. A Allen Ginsberg, americký básník, beatnik, provokatér a obhájce svobody, se stal králem tohoto svátku. Ginsberg ztělesňoval vše, co tehdejší režim nenáviděl, o to silněji však jeho přítomnost rezonovala mezi studenty.

Sejdeme se na Stalinu. Věta, kterou si i dnes mladí Pražané říkají, pokud si chtějí dát sraz v okolí letenského metronomu. Dříve totiž na tomto místě stál obrovský pomník sovětského diktátora a masového vraha Josifa Stalina. Dostavěn a odhalen byl přesně před 70 lety. Tehdy šlo o největší skupinové sousoší v Evropě, kvůli němuž komunisté zbourali stadion fotbalové Slavie. Stavba, které se posměšně přezdívalo „fronta na maso“ či „tlačenice“, vydržela na Letné jen sedm let. Po odsouzení Stalinova kultu osobnosti se žulové monstrum přestalo líbit i komunistům. Pomník nechali odstřelit v roce 1962.