Pozměňovací návrhy při novele o ochraně přírody a krajiny povedou k destrukci ochrany a přírodních ekosystémů, varují vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). V nové výzvě poslancům a poslankyním tak žádají, aby k těmto krokům nedošlo. Dokument podepsala řada předních odborníků a vysokoškolských pedagogů. Návrhy předložili převážně tři poslanci z řad ODS. Karel Krejza pro CNN Prima NEWS sdělil, že nejde o zásah do chráněných krajinných oblastí, a zdůraznil autonomnost parků při rozhodování. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že chystaná novela situaci zlepší.
Vědci z PřF UK upozorňují, že mnohé pozměňovací návrhy by po přijetí vedly k „destrukci ochrany přírody v českých chráněných územích, především v národních parcích“. Hrozila by rovněž neomezená těžba dřeva v nejvíce křehkých oblastech nebo další zástavba.
ČTĚTE TAKÉ: Za přestupky z dopravních kamer trestné body nehrozí. Má to ale jednu podmínku
Ve výzvě dolní i horní komoře Parlamentu také vědci uvádějí, že součástí návrhů je i závazek parků k vybudování infrastruktury. „Pokud by tyto pozměňovací návrhy byly schváleny, staly by se z našich národních parků nádoby bez obsahu, došlo by k destrukci přírodních ekosystémů, které patří mezi nejcennější části českého národního dědictví,“ stojí také v dokumentu.
Krajiny parků by se tak podle akademiků staly místem pro zástavbu a projekty developerů. Kroky by byly „v rozporu s poznatky o krizi biodiverzity“. Vědci také argumentují, že okolní obce prosperují především z turistického ruchu, který vychází z principů nedotčené přírody.
Nepravdivé dilema mezi živými lesy a mrtvou přírodou?
Kritizované předkládané návrhy mají vycházet ze zavádějících poznatků a udržovat ve veřejné diskuzi nepravdivé dilema mezi oživenými kulturními lesy a „mrtvou přírodou“. V diskuzích o nich se údajně objevila i řada dezinformací, které měly vést k delegitimizaci ochrany přírody.
Autoři výzvy dodávají, že informace pocházející ze zachovaných ekosystémů mohou přispět k ochraně před vážnými ekonomickými ztrátami. Rovněž vyjmenovali konkrétní pozměňovací návrhy a jejich možné negativní důsledky. Proti nim se ostře vymezila také Česká společnost pro ekologii.
Dokument směřující k poslancům podepsala řada vysokoškolských pedagogů a vědeckých osobností. Mezi signatáři je například ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a ředitel Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra Akademie věd ČR Jan Frouz nebo profesoři z Ústavu pro životní prostředí při PřF UK Pavel Kindlmann a Jiří Reif. Výzvu podpořilo 60 dalších profesorek a profesorů.
Krejza zdůraznil souhlas chráněných oblastí
Konkrétní návrhy předkládali převážně tři poslanci z řad ODS – Petr Bendl, Karel Krejza a Jan Bureš. Krejzovu předloženou úpravu vědci označili za „přílepek, který mění stavební zákon a prohlašuje povolování výstavby bytových domů za veřejný zájem“.
Poslanec ale apeloval na nalezení kompromisu nejen v kontextu nátlaku na výstavbu nových kapacit bydlení. „Úprava se týká pouze míst, kde je veden územní plán, jehož součástí jsou pozemky určené k zastavění,“ uvedl pro CNN Prima NEWS s tím, že nejde o zásah do chráněných krajinných oblastí.
„Usnadnilo by to proces stavebního povolení, ale rozhodně to neznamená, že se bude bezhlavě stavět. Bez kladného stanoviska představitelů chráněných oblastí něco takového vůbec neschválíte,“ řekl také.
Krejza se vyjádřil i k návrhu udělit správám parků povinnost „umisťovat na každých třech kilometrech lesních cest nádrž na vodu pro případné hašení požáru“. „Tyto podmínky jsou sice stanoveny, ale každý park si tuto síť může ušít na míru podle prostředí a dokumentace. Nevidím v tom zásadní problém,“ hájí své návrhy.
Připustil, že dojde na změnu pravomocí. „Stávající stav ale nebyl dobrý. Obce a lidé žijící v oblastech byli svým způsobem rukojmími. Diskuze příliš neprobíhala, ochrana přírody byla nadřazena logickým záležitostem,“ řekl poslanec a dodal, že stavba se prý národních parků nedotkne.
Důslednější naslouchání místním?
Místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí Bureš pro CNN Prima NEWS uvedl, že ho míra odporu proti záměru vyhlásit NP Křivoklátsko překvapila. „Z jednání se zástupci obcí i petiční iniciativy vyplynulo, že hlavní obavou není ztráta možnosti hospodaření v lesích – většina území možného NP je totiž ve vlastnictví státu,“ reagoval.
Lidé podle místopředsedy výboru mají dojem, že správy parků ve vztahu k tamním samosprávám dlouhodobě nefungují. „Důsledky tohoto selhání vidí třeba v ničivém požáru Českého Švýcarska, v neschválených zásadách péče na Šumavě nebo v masivní těžbě a odvozu dřeva bez náhradní výsadby, kterou obyvatelé Šumavy kritizují,“ poznamenal Bureš.
Novela zákona i související pozměňovací návrhy tak prý mají zajistit, aby státní správa důsledněji naslouchala obavám místních obyvatel o životní prostředí. „Chci, aby obce měly skrze své zástupce zákonem posílené postavení v radách NP. Podobně to funguje již dnes v KRNAP,“ dodal poslanec. Jeho stranický kolega Bendl na dotazy redakce do doby vydání článku nereagoval.
Hladík předpokládá lepší ochranu lesů
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) o novele o ochraně přírody informoval v souvislosti s blížícím se vznikem národního parku Křivoklátsko. Návrh prošel na začátku května ve Sněmovně druhým čtením. Podle úpravy by mělo Křivoklátsko získat statut státního parku už v příštím roce a stát se pátým parkem tohoto druhu v Česku.
„Unikátní lesy, potoky a vzácné druhy dostanou potřebnou ochranu. Pro místní obyvatele se nic zásadního nemění – 99 % území je ve vlastnictví státu,“ napsal k tomu ministr. Od novely si také slibuje lepší ochranu stromů ohrožených výstavbou a posílenou ochranu druhů.
Křivoklátsko má blíž k tomu stát se národním parkem – novela prošla 2. čtením.
— Petr Hladík (@hladikpe) May 6, 2025
Unikátní lesy, potoky a vzácné druhy dostanou potřebnou ochranu. Pro místní obyvatele se nic zásadního nemění – 99 % území je ve vlastnictví státu.
Novela zároveň lépe chrání stromy ohrožené… pic.twitter.com/qJVYJB9mT4
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ať čtrnáctiletí točí zmrzliny či vedou tábory. Měli mít možnost pracovat už dávno, míní Jurečka
