ochránci přírody

Aktivisté z ekologické organizace Greenpeace vylezli ve středu ráno na střechu vzorkové prodejny a zákaznického centra společnosti Tesla v Čestlicích u Prahy. Protestovali tím proti počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, vadí jim jejich útoky na neziskové organizace, média, vědce i ochránce přírody, řekli. Na místo dorazila policie a hasiči, po vyjednávání s policií aktivisté nakonec protest ukončili a ze střechy sešli po schodech v zadní části budovy. Protestní akce trvala zhruba čtyři hodiny a obešla se bez incidentů.

Až miliarda ptáků ročně zemře na srážku se skleněnou plochou. Rychlost letu drobných pěvců je okolo 30 km/h, holubů až 70 km/h, a to zdaleka nejsou těmi nejrychlejšími. Doslova tryskáčem je sokol stěhovavý, který během střemhlavého letu může bez problémů dosáhnout rychlosti přes 300 km/h. Nejvyšší naměřená rychlost dosahuje u tohoto dravce 389 km/h a je tak nejrychlejším tvorem planety.

Z násilí proti úřední osobě obvinili policisté skialpinistu, který měl napadnout strážce Národního parku Šumava. Muži z Železnorudska hrozilo až několik let za mřížemi. On sám tvrdil, že ochránci přírody jako první napadli jeho, a soud mu nakonec uložil pouze pokutu. V úterý redakci CNN Prima NEWS skialpinista poskytl exkluzivní rozhovor.

Nedávný ostrý konflikt správce šumavského národního parku s turistou, konkrétně freeriderem, rozvířil debatu o tom, jaké pravomoci vlastně strážci národních parků v Česku mají. Správci národních parků vidí svůj úkol jasně – chránit ohrožené druhy. Jejich oponenti ale namítají, že v zahraničí jsou strážci leckdy benevolentnější.

Proti olympiádě v Číně nebrojí jen aktivisté za lidská práva, ale i ochránci přírody. Podle nich za sebou totiž sportovní veselí pokaždé zanechává nevratnou ekologickou stopu. Olympiáda v Číně, která dnes oficiálně začíná, přitom byla Mezinárodní olympijskou komisí vychvalována jako „dosud nejzelenější a nejčistší“.

Rybáři ani ochránci přírody nevěří, že za otravou ryb v řece Bečvě je rožnovská firma Energoaqua. Právě na ni podle webu iDNES ukazuje znalecký posudek, kterým disponují vyšetřovatelé. Policie stále odmítá jeho závěry komentovat.

Brian Spencer, senior žijící u jezera Tahoe v Kalifornii, málem během své pravidelné procházky přišel o život. Zapadl do hlubokého sněhu a nemohl se bez pomoci dostat ven. Naštěstí ho na místě našla jedna z ochránkyň přírody, která v oblasti působí. S pomocí své kolegyně promrzlého muže ze sněhu vyprostily a společnými silami mu zachránily život.

Vlčici nalezenou před čtrnácti dny u silnice na Kokořínsku někdo zastřelil. Podle ochránců přírody to potvrdila pitva, v těle šelmy se našly zbytky střely. Po střelci v současnosti pátrá policie.

Desítky fotografií použitých jednorázových roušek na lesních cestách, na větvích nebo v parcích či ulicích dostávají organizátoři akce Ukliďme svět, ukliďme Česko v rámci jejich vlastní výzvy. Jejím cílem je upozornit na rozsah znečištění odpadem, který může být pro ostatní nebezpečný.

V posledních dvou desetiletích jsme svědky zdvojnásobení počtu zavražděných ochránců přírody a zvířat. Mezi roky 2002 a 2017 bylo kvůli svému aktivismu v padesáti státech světa zavražděno více než patnáct set lidí. Míra vražd tak stoupla na čtyři za týden, což výzkumníci přisuzují stále větší poptávce po volné půdě, dřevě a minerálech, kvůli které zemědělci a těžaři expandují i do těch nejodlehlejších oblastí. Za ochranu přírody, zvířat i původních obyvatel se platí životem po celém světě – v Latinské Americe, ale i v Evropě. Připomeňme si některé z nich.

Každý rok podnikají obrovská hejna milionů monarchů stěhovavých svůj migrační let z Kanady a USA do Mexika, kde tráví celou zimu. V posledních dvou desetiletích však populace monarchů začala prudce klesat. Při loňském sčítání zdejší úřady a zástupci Světového fondu na ochranu přírody se zděšením zjistili, že počty motýlů klesly za posledních dvacet let o celých padesát tři procent! Na celém kontinentu proto vznikají ochranná pásma, za jejichž udržení dokonce někteří lidé platí životem.

Po čtyřiadvaceti letech byla letos v květnu uzavřena soudní pře mezi brazilskými dřevařskými společnostmi a původním kmenem Asháninka, který obývá deštné pralesy v Peru a Brazílii. Za nelegální těžbu dřeva v panenské Amazonii se teď dřevaři museli veřejně omluvit a zaplatit více než padesát milionů korun jako kompenzaci. Peníze budou využity na ochranu původního kmene a Amazonie. Mohlo by jít o bod zvratu pro mnohé další soudní pře environmentalistů a původních obyvatel s dřevaři, těžaři či zemědělci.