Prima ROK - 31.5. v 17:35
Byl vzdělaný, odvážný i soucitný. Svatý Václav, jehož odkaz přetrval více než tisíciletí, zůstává symbolem české státnosti i vzorem vládce. V roce 2025, kdy si připomínáme 1100 let od jeho nástupu na trůn, symbolicky ožívá jeho duch, a to především díky Českému královskému institutu (ČKI), který se zasazuje o uchování kulturní paměti i obrodu historických míst. Co tento moment pro nás znamená dnes? A proč si někteří přejí návrat krále?
Svatý Václav zůstává jednou z nejvýraznějších postav české historie
Přestože žil v raném středověku, jeho příběh slýcháme do dnes na každé škole nebo památkových průvodech. Byl to panovník, který dokázal udržet zemi v klidu a bezpečí, i když sám čelil velkým výzvám. Nechyběla mu odvaha ani rozum a vedl si dobře především v bojích. Porazil kouřimského knížete a choval se s respektem k těm, kteří stáli proti němu. Zároveň se odlišoval od mnoha vládců své doby tím, že byl vzdělaný. Uměl číst, možná i psát, a především se zajímal o víru. Už to samo o sobě ho činilo výjimečným.
Některé prameny upozorňují, že Václav byl vychován v duchu křesťanské tradice až neobvykle intenzivně, natolik, že je jeho život někdy chápán jako symbolické naplnění druhého života Krista.
Jednou z nejznámějších soch v Praze znázorňuje právě svatého Václava na koni. Jedná se o pomník postavený Josefem Václavem Myslbekem, který na něm pracoval více než třicet let.
Jedno z nejvýznamnějších děl Josefa Václava Myslbeka Pomník svatého Václava Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
„Svatý Václav je patronem naší země, ale také je do určité míry vzorem pro každého z nás. Především jeho vlastnosti a hodnoty, které ztělesňuje,“ říká historik Pavel Fabini.
I proto se jeho osobnost v průběhu staletí proměnila v archetyp ideálního vladaře. Nikoli jen silného, ale i spravedlivého a pokorného. Byl ochráncem slabých, odpůrcem otrokářství. Dalo by se říct, že byl člověkem, který se nestavěl nad ostatní, ale vedle nich. V tehdejší době, kdy Praha bohatla mimo jiné i z obchodu s otroky, byl Václav jedním z mála, kdo se proti tomu otevřeně postavil.
Obnova historických památek
V duchu odkazu svatého Václava se dnes angažuje i Český královský institut. Ten mimo jiné obnovuje historické památky, jako je například zámek v Rynholci. V roce 2015, kdy ho ředitel ČKI Zdeněk Prázdný koupil, se jednalo o ruinu. Nyní je z něj zrekonstruovaný objekt, který by se ke královské rodině důstojně hodil. Zároveň slouží jako prostor pro uchovávání kulturní paměti a odkazů na významné osobnosti české historie.
Zámek působící jako z královské rodiny se nachází ve Středočeském kraji Zdroj: CNN Prima NEWS
Otázka návratu krále do čela státu už dnes nezní jen jako povídka z učebnic
Nad návratem krále do čela státu dnes uvažuje jen málokdo, přesto to není úplně nereálná představa. Někteří lidé věří, že by král mohl být klidnou a stálou autoritou, která by nestála na straně žádné politické skupiny. Nevedly by se kvůli němu volby, které často rozdělují společnost, a mohl by představovat spojovací prvek, který nám podle historiků chybí.
„Monarchie by nám na jednu stranu vzala jedny volby, které akorát štěpí společnost, oproti tomu by nám ale dala stabilitu, důstojnost a apolitičnost," vysvětluje ředitel ČKI Zdeněk Prázdný.
Mladá generace na to má jasný pohled. „Já si myslím, že to byl dobrý panovník, vyvolává to ve mně, že byl velmi statečný člověk. Pro mě je to něco velice vlasteneckého, myslím si, že každý by měl svatého Václava znát," uvádí jedna z dotázaných studentek.
Výročí 1100 let od nástupu svatého Václava na trůn připomíná i Česká národní banka, která k této příležitosti vydává zlatou pamětní minci v hodnotě 10 000 korun. Na její lícové straně je vyobrazena rotunda svatého Víta, kterou nechal Václav postavit, spolu se znakem Přemyslovců a zvířaty z českého státního znaku. Rubová strana nese podobiznu svatého Václava, jak je zachycena ve znojemské rotundě, a také dvě scény z Velislavovy bible. Mince je výsledkem české řemeslné práce a pro mnohé symbolizuje nejen historický odkaz, ale i úctu k naší kulturní paměti.
Svatý Václav dnes může působit jako postava, kterou známe hlavně ze soch, bankovek nebo státního svátku. Přesto jeho příběh žije stále mezi námi jako tradice. I po tolika staletích nabízí něco, co v dnešní době spoustě vůdcům chybí, to jsou pevné hodnoty, lidskost a schopnost postavit se za druhé. Ne proto, že musel, ale protože to považoval za správné.
