Údery na Írán pokračují, Trump se k nim přiklání
Rusko má sice plné ruce práce se svou válkou na Ukrajině, ale zpovzdálí pozoruje boje mezi Izraelem a Íránem. Teherán totiž patří mezi několik málo spojenců Moskvy. Ruský autoritářský vládce Vladimir Putin nyní čelí dilematu, zda svým přátelům pomůže, nebo je nechá napospas. Tak či onak totiž z konfliktu na Blízkém východě těží, píše CNN.
Chaos na Blízkém východě mezi Izraelem a Íránem nenechává Rusy klidnými. Partnerství mezi Moskvou a Teheránem trvá již roky a představuje potenciální mocnou sílu, se kterou svět musí počítat. Putin tak řeší, do jaké míry a zda vůbec Íránu pomoci.
ČTĚTE TAKÉ: Neplánujeme ho zabít, alespoň zatím, řekl Trump k vůdci Íránu. USA dochází trpělivost
Americká stanice CNN zmiňuje, že pouto mezi oběma mocnostmi je už řadu let silné. Jak po vojenské, tak i ekonomické stránce. Obchod mezi oběma státy probíhá, diplomatické vztahy jsou na kvalitní, byť pragmatické úrovni, a i jistá vojenská spolupráce probíhá.
Teherán s Moskvou spolu vzájemně řeší i zbraně. Řada kusů íránské techniky je buď ruské výroby, nebo jde o upravené ruské modely, Kreml si naopak z Íránu nechává vozit například drony, které dnes využívá proti Ukrajině, zmiňuje portál The Atlantic.
Ačkoliv Moskva odsoudila izraelský letecký úder a staví se na stranu Íránu, zatím mu na pomoc nepřispěchala. Putin totiž z napětí na Blízkém východě těží v každém případě.
Faktor Ukrajina
Prvním důvodem je faktor Ukrajina. Rusko už přes tři roky bojuje o kousky ukrajinské půdy, a je tak na něj zaměřena pozornost západního světa, který s železnou pravidelností vrhá více či méně drsné balíky sankcí, zatímco Ukrajině dodává zbraně, humanitární materiál či finance.
Díky dalšímu konfliktu by se pozornost z Ukrajiny a Ruska mohla aspoň částečně přesunout jinam. Obzvláště v případě, že se boji mezi Izraelem a Íránem bude ještě více věnovat americký prezident Donald Trump, který je k tomu tlačen částí amerických politiků a stejně tak svým spojencem – izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Židovský stát i Trump argumentují snahou zastavit íránský jaderný program, přičemž zejména Izrael dává také najevo, že sní o pádu íránského režimu, ve kterém má hlavní slovo nejvyšší vůdce, toho času Alí Chámeneí, nikoliv prezident Masúd Pezeškján.
Vzpruha pro ruskou ropu a plyn
Je sice pravdou, že Putina by pád íránského režimu bolel. Přišel by tak o dalšího ze svých spojenců na Blízkém a Středním východě, když naposledy poskytl azyl svrženému autoritářskému vládci Sýrie Bašáru al-Asadovi. Na druhou stranu mu však jakékoliv strasti Íránu hrají do karet alespoň z ekonomického pohledu.
Rusko je totiž jedním z největších producentů a vývozců ropy či plynu, přičemž část světa kvůli Putinově invazi na Ukrajinu přestala tyto suroviny odebírat. Navíc jsou ve vzduchu i sankce na tyto ruské suroviny, které řeší americký Kongres, přičemž míří na státy, které by je chtěly od Moskvy odebírat.
Chaos, v jehož středu figuruje Írán, je ale pro Moskvu částečně dobrou zprávou, protože mezi významné producenty ropy a zemního plynu patří i právě Teherán. Jeho problémy tak znamenají potenciální větší zájem o ruské suroviny a tím pádem by Moskva mohla dosáhnout vyšších příjmů za jejich prodej.
Budou Trump s Putinem řešit krizi?
Odsun pozornosti směrem k Íránu navíc může znamenat cestu pro uklidnění vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Co se týče Blízkého východu, zde mají Rusko a USA alespoň do jisté míry společné zájmy, a Trump tak s Putinem může spolupracovat na řešení.
To by samozřejmě mohlo poškodit Ukrajinu. Nejen, že by se řešení konce války Trump nevěnoval, ale místo toho by s Putinem – úhlavním nepřítelem Kyjeva – mohl úspěšně jednat o zklidnění napětí mezi Íránem a Izraelem, přičemž by díky tomu měl šéf Bílého domu k ruskému autoritáři blíže než k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Konflikt na Blízkém východě je pro Putina vzpruhou, kterou je schopen využít.
PODÍVEJTE SE: „Neuvěřitelné“ bomby i obávaný letoun. Americký generál popsal, čím mohou USA udeřit na Írán
